Sličné proužky, jemné odstíny bílé a světle hnědé. Třpytivý kožich, který láká k pomazlení. Sněžná leopardice Leontýnka na mě kouká svými černými kukadly a já vím, že si uloupila mé srdce. Možná je to tím, že mláďata jsou roztomilá, možná faktem, že sněžného leoparda si člověk jen tak nepomazlí. Je to nádherná malá kočička, kterou bych ráda měla doma. To už bych se nikdy nemusela o nic bát. To už bych si jen užívala mazlivého vrčení a všechno by šlo jako po drátkách. Inu, sny necháme snům a vzhůru do reality. Sněžné Leontýnce řeknu pa a vyrazím za povinnostmi svátečního dne. Ovšem s pocitem příjemného mražení a mazlivého mručení v hlavě, očích i srdci.
Za Leontýnkou a ještě dál, kdopak by se lesa bál!
Žádné komentáře:
Okomentovat