neděle 19. července 2015

Metová

Životní cíl ke kterému kráčím, cestou necestou, lesy i horami, parky i knihami. Utíká přede mnou, ztrácí se, vyplouvá. Já se však nezvdávám, jsem holka šikovná. Cíl je tu, cíl je tam, já se ho dopátrám. Neuhnu, neslevím, úspěchy oslavím... Hlavu si postavím, rychlost už zařadím, cíl je tu, cíl je tam, pomalu rozkvétám. Snaha se raduje, tělo u stávkuje! Neujdu ani krok, to byl zase jednou rok. Nahoru, na vrchol, roste tu jen koukol. Já chci však barevnost, krásu a nádhernost! Nevzdám se, vytrvám, plevel svůj vytrhám, zasadím květiny, pro další hodiny. Květiny vykvetou, svou krásu představí, já se též překážkám s odvahou postavím! Mety své dobudu, bez falše a přeludů, k cíli si dokráčím, květy i bodláčím. Cesta má, kličky zná, já se jich nebojím, já to tu ustojím!

Za dosažení cílů a ještě dál, kdopak by se jich jen bál?

Žádné komentáře:

Okomentovat