Svět není plochým místem, bez kopců a údolí. Každé místo naší planety je něčím zajímavé a má svou hladinu poznání. I v každém jedinci je uvězněna poměrně obsáhlá paleta volnosti. Od přísné spjatosti se vzděláním, až po stav negramotný. Přestože se chlubíme neustálým rozvojem funkční, informační či technologické gramotnosti, na tu nejdůležitěší zapomínáme. S myšlením člověka není spojen jen rozvoj jeho fungování ve společnosti, ale také jeho chápání sebe sama, duševní a duchovní stránky lidské podstaty. Snad proto bychom právě dnes měli rozvíjet zejména rovinu poznávacích schopností, které nás dovedou k duševní gramotnosti. Každý z nás bude schopen zapnout ve stejnou chvíli nástroje paprskovitého přemýšlení, vytvořit si pojmové rámce a příklady nekonečných možností spojení. Cílem je dosažení roviny velkého mozku, vedoucí k jeho všestrannému využívání. A jak to dokázat? Na co přesně se zaměřit? Využijeme-li letitých receptů, pak Da Vinciho princip je tím nejznámnějším. Pro rozvoj duševně gramotné mysli doporučue studovat vědu a umění, dále umění vědy, rozvíjet lidské smysly a uvědomit si spojení jednotlivých věcí mezi sebou. A pak, že myšlenky starých generací jsou zastaralé. Tohle je přeci dokonalý návod, jak dosáhnout duševního klidu a gramotného člověka. A pak už je jen krok k rovině duševně gramotné rodiny i společnosti. Já jen doufám, že tuto potřebu vzdělávat ty, kteří vzdělávají, v sobě nenesu sama! To bychom se pak dočkali jen duševních chorob, nikoliv vysněného poslání. Neustávajícího duševního růstu, komunikace, učení se, kretivity a lásky..... Vím, že co se má stát, to se stane, ale pojďme se pokusit tomu malinko pomoci.
Pomocnou ruku paprskovitému myšlení a zářivé budoucnosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat