Chodíme si po světě, žijeme svůj život a zanecháváme stopy. Většinou se snažíme zachovávat určitá pravidla, která jsme převzali od našich rodičů. V dětství je chápeme, jako něco daného, co mnohdy postrádá smysl. Teprve v dospělosti pochopíme, že je důležité, jakuou pověst s sebou neseme. Při vyslovení našeho jména se může stát, že neznámý se rozzáří jako sluníčko a s otevřenou náručí s vrhne na komunikaci. Ano, vždyť nás zná, zná naše rodiče, ví, že nemůžeme být špatní. Nebo naopak se jméno stává předzvěstí negativ. Pokud pak je reputace v souladu s našim jednáním, je základem dobrého mínění o nás samotných. Každý z nás o sobě nějak smýšlí, vnímá své kladné i záporné stránky. Pokouší se eliminovat negativa a zdůrazňovat pozitivní prvky. Co však nelze ovlivnit, je to, co si o nás myslí ostatní. I když často říkáme, je to jedno, já jsem spokojený. Není tomu tak. Stále stojíme o to, aby naše reputace vůči světu byla co nejlepší. Snažíme se vyhovět trendům společnosti a jít s proudem. Není to dobře, protože se ztrácí individualita, samostatnost a schopnost každého člověka jít za svým cílem svými cestami. Někdy narazí na své předky, může se na ně odvolat, měl by je chápat jako svou součást, ale zároveň překračovat to, co oni sami vytvořili. Ideálně podporovat své jméno a s hrdostí je nést dalším pokolením. S reputací, s odvahou, s nápadem i rozvahou. Až zase budeme putovat krajinou našich světů, pamatujme na úctu k sobě, úctu k druhým a odpovědnost za nase konání. Jej tak naplníme pověst o dobru a dobré pověsti.
Krásný, pověstný a radostný den!
Žádné komentáře:
Okomentovat