Srdce buší, možná tuší, že se blížím k cíli. K tomu, co jsem slíbila, ktěm s nimiž sdílím život. Slíbit můžeš, splnit musíš a ktomu hlavu svou svou si honosíš. Zaslíbit se životu, není nikdy na škodu. Můžeš potom běhat světem, ať je říjen, duben, květen. Zaslíbenou můžeš být a pak víš, že máš svj klid. Toužení už není soužením, vždyť se taky ožením. Najdu svoje město měst, na jedné ze strastiplných cest. Objevím a zaslíbím, svoji lásku posílím. Budu tady s Tebou žít a na duši pěkný klid. Slib je slib a mě je líp, když víra má se o tu Tvou opírá. Jsme tu spolu, jsme tu svoji a nejen láska nás pojí. Já jsem Tvá a Ty jsi můj a ty světe jen tak stůj. My jsme spolu zaslíbeni, v naši společné medvědí zemi! Je nám krásně, je nám milo, kéž by se tu stále žilo. V lásce, souhře, souznění, kterou nic už nezmění...
Zaslíbení do zapomění a ještě dál!
Žádné komentáře:
Okomentovat