V hlavě se mi melou myšlenky, které souvisí s pohledem na svět. Rodíme se jako nepopsané tabule, které nasávají nové informace a poznatky, jako houba. Vnímáme svět kolem sebe, z perspektivy určitých charakteristik a stereotypů, které nám vkládají naši vychovatelé. Platí ale všechny charakteristiky bez výhra? Je možné se dívat na každého člena určité společenské, či etnické skupiny z perspektivy stereotypu? Myslím, že ne a to proto, že ne každý Rakušan je horal, Ital vášnivý a Francouz uhlazený. Neexistují totiž přesně určené prvky, které vykreslí všechny nuance osobnostní, profesní, pracovní či lidské. Jeden muž může být laskavý, milující a citlivý, jiný zase drsný bojovník a rváč. Jednou je tu žena krásná, chytrá, milá i milující, jindy bestie, využívající svého vzhledu či postavení. Tak a teď mi řekněte, kde jsou ona měřítka šablon. Je každá blondýna hloupá, je každý učitel korektní, či každý programátor mimoň? Nemyslím si, protože jak tak chodím po světě a dívám se, v každém pravidle existují výjimky. Jistě najdeme řadu velmi chytrých a úspěšných blondýnek, veselých, milých a vnímajících učitelů či realistů programátorů, se srdcem na dlani. Snad proto bychom se měli pokoušet stereotypy měnit, upravovat a rozšiřovat naše poznání různorodostí světa. V tom je jeho krása, barevnost i veselost, při poznání i chápání.
Za individualitu a ještě dál, kdopak by se vlka bál!
Žádné komentáře:
Okomentovat