Mraky letí oblohou,
příroda je na nohou,
mouchy koušou, včely bzučí,
ptáčci létat se tu učí.
V dálce hřmí a blesky duní,
co si počnou zajíčci či srny?
Těší se na vláhu z mraků,
která nateče jim do zvířecích paneláků.
Déšť je vlahý, dusno tiší
a z každého semínka pak všechno čiší.
Příroda se umyje,
svou plnou krásu odkryje.
Slunce přestane tu sálat
a bude mnohem více nálad.
Na ticho, na zeleň, na duhu
na vzpruhu...
Každý se potěší,
děti to neřeší.
Dnes jsem tu ve fraku,
zítra zas v gumáku,
hlavně když za bouří,
hlavně že zaprší.
Jen prosím nekropit,
pořádně zavlažit,
ať roste strom i
zelený pažit.
Mráčky mé barevné,
ať už je poledne,
ať jsou tu přeháňky
a žádné dešťánky.
Kapičky vody snad dolů pošlete,
ať zas nám zahrada překrásně rozkvete.
Rozkvete do barev,
propukne veselí,
budou zas radost mít,
malí, velcí, staří i dospělí.
Díky za každičkou kapičku pro moji hlavičku!
Žádné komentáře:
Okomentovat