Proč jsme na světě? Máme důvod být tady a žít? Jedni jsou přesvědčeni, že každý má svůj životní cíl, který je mu předurčen. Druzí zase předpokládají, že člověk se rodí do světa bez cíle, který postupně nacházejí a s ním i příčiny svého žití. Já sama často přemýšlím nad otázkami směrování mého života a vlastně také nad tím, proč jsem tady, proč jsem to zrovna já a proč jsem jaká jsem? Tedy v obecné rovině promýšlím a usuzuji, abych nacházel obecná řešení, která ovšem nejsou stále tou správnou odpovědí. A tu stačí jen nezatížený dětský pohled a řešení je na světě. Víš proč jsem DNES na světě maminko? Abych mohl dokončit svůj herní plán a natočit nový díl videa. Aha, došlo mi náhle, otázka nebyla špatně položená, ale byla příliš obecná. Žijeme totiž život v perspektivně každodennosti a v rámci ní bychom měli posuzovat také naše místo na světě. Ne klást si obecné otázky, proč jsem tady a proč jsem to zrovna já. Ale směrovat to do prozřetelnosti každodennosti. Proč jsem tady zrovna teď - abych zjistila to, co už moje dospělé já nedokáže. Myslet v rozsahu tady a teď, dnes a stále jinak. Jen tak lze zachytit nezachytitelné a zodpovědět přímo, s prozřetelností věků a moudrostí dětství.
Moudrý je ten, kdo občas dělá hlouposti!
Žádné komentáře:
Okomentovat