A je tady opět sobota. Den na který se vždycky těším, protože nemusím vstávat. A hádejte co, vstávám bez budíku a ještě dřív, než vůbec musím. Co dělat v tak hluboké tmě a nevzbudit osazenstvo? Nedá se nic dělat, přesunu se do obýváku a budu si číst. Ještě, že mám po ruce vždycky nějaké dobré čtení, aspoň se mi nemůže stát, že se budu nudit. A kniha je to opravdu zajímavá. Ukazuje lidskou podstatu každého z nás. Pokud dostaneme šanci něco si přát, rychle a bez toho, aniž bychom se museli něčím namáhat, pak se z toho těšíme. Jakmile zjistíme, že své přání budeme platit svým zmoudřením, jdeme do toho! Co by se nám jen mohlo stát? Vždyť my už jsme moudří a přece bychom si nepřáli žádnou hloupost! A přesto si myslím, že jen hlupák by přistoupil na nějaké přání. Je přeci víc než jasné, že pokud chci něco umět, v něčem být dobrá a něco zvládat líp, než ostatní, musím se na tom fyzicky i psychicky podílet. Nejde jíst chleba bez práce a nelze být moudrým, bez otázek a myšlenek, které mnohdy bolí... Proto nepodléhejme ukázkovým příkladům hlouposti a vždycky promýšlejme! Jen tak zmoudříme dostatečně rychle a vhodně, pro nás, pro naše okolí i pro sebe sama...
Ukázkové zacházky a naučné procházky všem!
Žádné komentáře:
Okomentovat