Čekali jsme tak dlouho. Podzim se pomalu překulil do zimy a ta už nám také pomalu dává košem. To co se zdálo nekonečné, se blíží ke svému závěru. Začalo to malým nenápadným stresem kolem testování a dnes to vrcholí slavnostním předáním. Je mi krásně na duši, když vidím, že moje laskavá snaha sloužit mým klukům a nikdy se neunavit, pomalu dostává zřetelné obrysy. První vysvědčení, první velký certifikát. Mí kluci postupně rozpínají křídla a já se těším, z jejich úspěchů a foukám bolístky, při nezdarech. Zdá se, jako by se postupně naplňovala letitá pravda. Dosud jsem byla synovým celým vesmírem, ale tak jak roste, jeho vnímání, znalosti, dovednosti a chápání se zvětšuje. Vím však, že mě nemiluje méně, ale kousek po kousku jej učím vidět celý svět! A že je obrovský, to už teď vím také... Věřím, že dávat dítěti díl mateřské lásky je velkým darem pro oba. To co vynaložíme, se nám stonásobně vrátí!
Krásný zážitek i prožitek každé mamince, tátovi i babičce a dědovi....
Žádné komentáře:
Okomentovat