Očí letí po slovech, smysl se pomalu vyjevuje. Já tu sedím v tichosti uzavřená do přemýšlení. Čtu si řádky románu, který byl sepsán přímo pro mně. Je to něco úžasného, procházet životem cizích lidí, kteří se nám stávají natolik blízkými, že bychom chtěli vědět, jak se doopravdy mají. Každý příběh má řadu postav, které nás donutí zamyslet se nad svým životem. Každý řádek dává tušit něčemu zajímavému, co bychom mohli využít ve svých životech. Literatura je plná skrytých i otevřených zpovědí autorů, postav a postaviček, které učí, školí i přesvědčují, že hlavu je potřeba používat nejen ke krásným a zvzletným myšlenkám, ale také k přemýšlení nad problémy obyčejných lidí. Jen tak lze ze světa udělat lepší místo, pro každého z nás...
Pochybujme, je to lidské, přemýšlejme, tedy buďme!
Žádné komentáře:
Okomentovat