Smuteční nálada se mnou je od samotného rána. Pokouším se zbavit nepříjemného, ale stále se mi nedaří. Duši tíží starosti a smutek, který se vkradl do těla. Nelze se obrnit proti žalu, který vždycky vyvolá nečekaná smrt. Nečekaná a přesto vysvobozující od bolesti, od utrpení, od nelidských podmínek, od stáří a od celého světa. Je mi líto života, který zanikl, ale věřím, že duše už má klid. Už ji nic nebolí, už je v klidu a setkala se se všemi svými blízkými. To mě těší a vím, že slunce už svítí nad hlavami mých blízkých. Odpočívejte v pokoji a bez všech bolestí!
Ten kdo věří, není nikdy sám, ani v životě, ani ve smrti...
Žádné komentáře:
Okomentovat