Obrovská kniha se na mě směje z výkladní skříně. Já jsem však pevná, jako skála a určitě nevstoupím. Ne, nemohu si stále kupovat nové a nové knihy. Kam bych došla? Kam bych je dala? Už teď mívám problém s jejich umístěním a vždycky řeším, které knihy vyřadím a které si nechám. Ale ta obrovská kniha je nádherná. Už samotný obal vypadá zajímavě. Nepůjdu se na ni přeci jen podívat? Půjdu, ale jen prohlédnout, prolistovat a zjistit, jaká je.... Hmm, ta voní a jak má příjemné stránky a ty ilustrace. Ale co to? Proč padá na zem, vždyť jsem ji držela celkem pevně! Není přeci možné, aby mi jen tak vypadla z rukou. To je zvláštní, ta kniha má nohy a teď už i ruce? A kde se vzal, tu se vzal, Knihodžin se z ní vyklubal! "Jaké je tvé přání?" "Mohu ti splnit 3 přání, rychle a bezbolestně... " Tak to je paráda, můžu si přát cokoliv a já tu stojím a vím, že to co bych si přála nejvíc, mi žádný džin splnit nemůže. A ty hmotné věci, tak o ty nestojím, ty mě opustí a uplavou a já stejně zůstanu jen taková jaká jsem a s tím, co v sobě mám. Tak díky džine, schovej si svá přání pro jinou osobu, já si přeji jediné, ať jsem dlouho s těmi, které miluji a ať jsme zdraví, šťastní a veselí, jako doposud...
Milá přání a splněné snění, jen při bdění!
Žádné komentáře:
Okomentovat