Čísla dneska vážně září, na mém stolním kalendáři. Kulatě se spolu honí, někdo v dálce slzy roní. Vzpomínky se míhají, mlhu v srdci bodají. Jakpak bychom proslívali, kdyby vpády nebývaly? Kýmpak bychom mohli být, kdyby v zemi vládl klid? To už dneska nezjistíme, roky zpátky nevrátíme. Přesto bychom měli mít, v hlavě rozum, čistý štít. Ten nás může ochránit, blbostí nás ubránit. Abychom si klidně žili, v životě se nespálili. Aby naše ratoslesti, měly jen radostné zvěsti. Aby pomoc přátelská, byla dobrá a ne zlá. Proto mějme na paměti, že byť jsme byli jenom děti. Události běžely, rozumu vždy neměly...
S jasnou hlavou vzpomínat, jen to dobré vybírat!
Žádné komentáře:
Okomentovat