Horké ráno je sluníčkem uvítáno. Větřík se jen tak pohupuje ve větvích a my se lenošně vyhupujeme z postelí. Několik posledních klidných rán, než zase nastoupíme do pracovní rutiny. Časné vstávání, pípání budíku, rychlé snídání a pravení se na cestu povinností. Koloběh her, vzpomínání a vyprávění, spolu s přísností vědeckého světa. Odpolední rychlé nákupy a pohyby v kuchyni i domácnosti. Inu, dovolená je jen jednou do roka a tak to prostě musí být. Na druhou stranu vzpomínky a zážitky zůstanou... Až jednou, až v zimě, až vyrosteš, až tady nebudeme. To jediné tu zůstane, nesmaže se, neboť se zapsalo hluboce do srdcí, která nikdy nezhasnou!
Carpe diem...
Žádné komentáře:
Okomentovat