Usmívám se dneska, usmívám se stále. I když vím, že není důvod k úsměvu, stále jej mám na tvářích. Je to totiž to jediné, co mohu dát, i když se vnitřně cítím úplně vyprahle. Je to to, co prosvětlí člověka a ukáže v okně mé tváře kousíček pozitivního náhledu. Nikdy totiž není tak úplně špatně, abychom museli ztrácet úsměv ze tváří. Situací, které nejsou příjemné je opravdu jen několik. Proto mějme připravený úsměv, smějme se, i když je smích někde v dáli uzavřen do komory. Už jen těch několik vrásek, které se obejví kolem pusy, stojí za to. Než se mračit a být za velkého mračouna, to raději být za usměvavého blázna. Ideální způsob, jak se udržovat ve střehu proti všemu negativnímu v okolí a zároveň postup, jak rozhodně nedat nikomu šanci, aby nám bral naše vnitřní já. Negativisté, ti ať se mračí, my usměvaví rarášci si půjdeme světem, i když nás budou tlačit boty a sužovat žízeň či hlad. Vždyť život je krátký na to, abychom se jen mračili!
S úsměvem jde všechno líp...
Žádné komentáře:
Okomentovat