Nové předpisy, nová ustanovení, stejná škola, různí spolužáci. Od pondělí se opět vrátíme o několik měsíců zpět. Zasedneme do školních lavic a budeme se učit, připravovat, počítat a vyplňovat. V nezvyklých skupinách, s rouškou na obličeji. Přesto celkem rádi, že už se posouváme vpřed. Každý den s jinou náplní, ale stejným osazenstvem. Můžeme tedy očekávat plné nasazení, vysoké tempo a částečný dril, který se nám bude hodit. Cesty tam se nebojíme, protože se opět navrátíme. A že naše kroky povedou dál? Inu tak to v životě přeci chodí. Nic se nezastaví a vše půjde pořád kupředu, do dáli a stále ... Snad jen drobnosti zůstanou, v upomínku, že se tohle opravdu dělo.
Nebojím se nic, ani cesty na měsíc!
Žádné komentáře:
Okomentovat