Samota se motá kolem a rozevírá svou náruč dokořán. Zavíráme oči před temnými údolími a hledáme příležitosti k naplnění dne. Samota však není něčím, čeho se máme bát. Je možností k uzavření se před světem, k izolaci od každodenního ruchu a stresu. Je způsobem nalezení cesty k vnímání sebe sama a blízkého okolí v plné pozornosti. Je duchovní cestou do centra našeho srdce, může inspirovat a ve své nádheře odhalovat krásu sebe, všeho a všech kolem nás. Vnímání samoty má být dobrodružnou výpravou za poznáním vnitřních krajin, odhalení zářivých i temných částí sebe sama. Má být plnohodnotným způsobem naplnění duchovní podstaty spojení s vesmírem i všehomírem kolem nás. Samota je tím, co můžeme milovat, pokud dokážeme milovat. Můžeme ji vyhledávat, pokud umíme hledat a najdeme ji vždy, když hledáme pravou cestu poznání. Abys mohl být sám, musíš se umět mít rád. Jen tak dokážeš být sám se sebou i sám sebou!
Samota, je duše dobrota...
Žádné komentáře:
Okomentovat