Všechny odkládané práce jsou hotovy a domácnost září čistotou a leskem. Sice můžu začít nanovo, ale zřejmě si dám chvíli pauzu, než to na mě opět přijde. Ne, že bych nerada cokoliv udělala v naší domácnosti, ale současný stav, kdy vaření, praní, žehlení a jiné radosti jsou na denním pořádku. K tomu stihnout činnosti v zaměstnání a připravy pro další studium. Nějak se to zatím dá, ale asi bude fajn, když se postupně vrátíme do normálního stavu. Uvolňováním jednotlivých restrikcí se snad uvolní i atmosféra ve společnosti. Konečně nabudou svého pořádku životy lidí a svět bude opět místem, kde je všechno v pořádku. Byť se uklidňujeme, že všechno zvládneme, už nám pomalu začínají docházet síly. Ono totiž nestačí vědět, že je něvo špatně a musíme tedy pomoci. Mnohem důležitější je vědět, že za několik málo dnů, týdnů to bude zase dobré. To nám sice občas řeknou, ale říkají to málo a nezřetelně. Co platí a pro koho? V jakém rozsahu a proč? Tušíme, sledujeme, studujeme a těšíme se, až to nastane. Plány jsou jasné, teď ještě dosáhnout jejich naplnění...
Naplnit a vyplnit, cestou se i posilnit!
Žádné komentáře:
Okomentovat