Sny a touhy schované pod polštář. Odkládané radosti na dobu dávno minulou. Každou minutou se blížíme k dalšímu dni a přání mizí v našich šlépejích. Přesouváme na neurčito věci, které nejsou důležité a plníme jen ty skutky, které jsou skutečné. Nemyslíme na věci, které se stávají a proháníme se krajinou nutností. Víme, že dnes se již nebude konat, ale zítra, zítra snad už najdeme odvahu k realizaci toho, co nás láká. Někdy stačí jen vědět, jindy je nutné rozpoutat boj, aby bylo dosaženo cíle. Jen sny se choulí po víčky a čekají na své uskutečnění. Sním či bdím? Je to jen sen, nebo se blýská na lepší časy? Nejsou jisté kročeje, ale peřeje se valí dál. Ať jsme vstoupili do proudu, nebo stojíme stále na jednom z břehů. Váhání odvahu rozhání a hrůzu nahání. Sny se musí plnit, aby život měl ten správný smysl...
Úmysl, výmysl, nesmysl?
Žádné komentáře:
Okomentovat