Na životě si krademe chvilky na mnohé. Většinou na činnosti, o kterých víme, že je máme rádi, ale nezbývá nám na ně dostatek času. Ukrádáme ze spánku, abychom si mohli číst. Loupíme v moři běžnosti, abychom zažili něco nevšedního. Plánujeme dny, abychom získali dostatečný pocit naplnění a získáváme minuty, které vyplňujeme vším možným. Tak procházíme ode dne ke dni, staráme se, pečujeme, pracujeme, litujeme, vkládáme a pozorujeme, jak si to svět kolem nás pádí. Nevadí, když nestihneme uskutečnit vše. Není ovšem na škodu mít sny a snažit se o jejich naplnění. Jak jinak bychom se dokázali každý den ráno probudit, postavit, usmát se, nastartovat a vykročit vstříc očekávaným i neočekávaným skutečnostem. Nemusíme se cítit jako zloději a loupežníci, pokud ušetřený čas využijeme s rozvahou a láskou. Na vše co nás rozvíjí a přináší nadšení z vlastního já...
Svůj čas si střež, to není krádež!
Žádné komentáře:
Okomentovat