Znovunabytá

Vítr síly vichřice,
nám nevadí to na líce.
Hbitě z domu vyrazíme,
na sjezdovce postojíme.

Sněhu kupy,
vítr žene,
neztratíš se?
To víš, že ne!

Po červené pojedu,
do Fügenu dojedu.
Copak je to za mýlku,
vjíždím do neznámého tulýnku...

Tady nelze jen tak být,
kluci nemají svůj klid.
Ztratili jsme spojení,
no to je nadělení!

Trocha stresu,
tohle snesu,
dolů lyže
neponesu.

Z naštvání a ztracení,
jsme všichni tři jak šílení.
Za chvilku už frčíme,
s Barym se po sjezdovce honíme.

A tak stále dál a dál,
kdopak by tu jenom spal?
Když jsou kolem sjezdovky,
na všech krásné lanovky.

I když vítr kolem sviští,
sníh se přeci krásně blyští.
Pojď jej užít, mít ho rád,
co nejvíc jej sjezdovat...

Jezdit si a neztratit, domů se zas navrátit!