Fügenská

Jedeme a pádíme,
z auta na svět hledíme.

Od Opavy po Mikulov,
nepropustí se mnoho slov.

V Rakousku pak pookřejem,
na sluníčku se ohřejem.

Koláčky si dáme,
potom taky slné.

Kilometry ubíhají,
v Německu nás nevítají.

My se tu však nezdržíme,
větru, dešti poručíme.

Za pár chvilek už nás vítá,
opět rakouská romantika.

Bez sněhu a s kapkou deště,
popojedem kousek ještě.

V údolí pak zakotvíme,
ve Fügenu vybalíme.

Jídlo, pití, procházka,
ke sněhu je to zacházka.

Nám to však nic nevadí,
protože jsme s ním kamarádi.

A co zítra, pánové?
No přeci hurá, do
hromady
sněhové...

Od domova k domovu, těšíme se zas a znovu!