Přítomnost, tady a teď, v tento jedinečný okamžik, právě v tuto chvíli. Odhodlanost každého z nás, žít nyní a pro budoucnost, vyvolává mnohá pozdvižená obočí. Proč, ptám se já? Co se stalo, nedá se odestát. Minulost již nezměníme, ta je za námi! My jsme schopni pouze nést vědomí oné minulosti a pokusit se napravit případné chyby. To ovšem nebude mít vliv na naši minulost, na již prožité. Přinese to pouze pocit nápravy křivd spáchaných, ovšem nezmění to skutečnosti, které jsou. Musíme žít s vědomím minulosti, s vědomím, že od něčeho vzcházíme, s něčím jsme spojeni a něco nás váže tam, kde jsou hlubiny naší paměti. Přesto pouze reálný svět je ten, který žijeme dnes, v tuto chvíli, v tento okamžik. Měli bychom se s nadějí držet současného, vzpomínat na minulé a tvořit budoucí. Měli bychom se usmívat, být spokojení, šťastní a zářiví z toho, že jsme, i když se naše bytí může zdát komplikované. Důležité je, že jsme, jsme sami sebou, s sebou samými a jediným způsobem, jak si to uvědomit, je být! Tady a teď, každým okamžikem i každou buňkou svého těla...
Dnes už zítra nebude!
Žádné komentáře:
Okomentovat