Jsou věci, jež nepotřebují slov. Jsou skutečnosti, jež nepotřebují činů. Jsou místa, jež neznají člověka. Jsou lidé, jež jsou spojeni s druhými, aniž by věděli jak. Máme svá skrytá místa, která nevycházejí na povrch snadno a s nimiž se pereme vždy, když je to potřeba. Nemyslíme na důsledky a jednáme. Bráníme slabé, nespravedlivě obviněné a neskutečně skutečné, na které bývá mnohdy zapomínáno. A tak si proplouváme životem, kreativně boříme a z prachu popela tvoříme, abychom na závěr mohli říct, zvládl jsem to, i když jste mi nevěřili. Usmíváme se, mračíme se, podepisujeme, stříháme a lepíme. Tak skutečně jdeme neskutečným životem, který ubíhá za okny dnů. Dnes je včera a zítra předvčera. Všechno se pojí a z něčeho vyvěrá. Kam to dále půjde a co z toho všeho zbyde? Uvidíme, teď jsou kroky jasné...
Že bojíš se snít? Hlavně neztratit nit!
Žádné komentáře:
Okomentovat