Je těžké chtít něco změnit, když není zaseto alespoň zrnko naděje. Sami můžeme cítit potřebu být nablízku změnám, přestože se zatím nedějí. S nadějí v duší věříme, že se všechno v dobré obrátí a každá, byť i nepatrná částečka pohybu bude prolomena do velkého třesku. Mocný výbuch a ještě mocnější změna, která nastaví zcela jiná pravidla, jak se vaří povidla. Aneb, když změnu, tak pořádnou, ať stojí opravdu za to! Možná přinese nějaké to vylepšení. Možná dodá člověku sílu k vnímají i podprahových věcí. Možná se stane tím, co nikdo neočekává a vytvoří zcela očekávaný výstup. Jedno jak, jedno s kým, každopádně tady teď, protože to je to důležité. To, co musí být změněno a co by mělo změnám dostát. Jsme to my, jsou to naše postoje a názory, které měníme a jimiž měníme svět. Pak už není nutné nic dalšího dodat, neb potřebné bylo započato. Semínko zaseto, drápek zadrápnut a uzlík zauzlován...
Miluj a budeš milován, žij láskou a nebudeš nikdy sám!
Žádné komentáře:
Okomentovat