Tajím dech a viditelně se mi zužují zorničky. Mráz mi stoupá po zádech směrem nahoru a já vím, že to jen ten pravý pocit. Pocit neskonalé lásky, vnitřního štěstí a nebetyčné radosti, která se ve mě otevírá. Je tady, nachystaná rozkvést a přinést mnoho radosti všem, kteří budou nachystáni poslouchat. Budou připraveni k tomu, co jiný nevnímá. Drobné záchvěvy souznění, první oční kontakty a náznak úsměvu na rtech. I tak se rodí dlouholetá láska, jež přetrvá věky. Z bouří poznání i rozdílných názorů. Z důležitých momentů poznání jeden druhého a nepatrných náznaků, jež napoví. Dají nahlédnout do budoucnosti a přitom stojí pevně v současnosti, jež zatím ničím nevyniká. Snad jen oním pomyslným kořením života, které známe i když jsme je nikdy nezažili. Prožívejme svá drobná vítězství duše nad hmotou a lásky nad zlobou. To nám dodá potřebný náboj k očištění sebe sama a poznání vlastních hranic i možností.
Neboj se riskovat, nebudeš litovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat