Většinou běháme kolem, neumíme zpomalit krok a přitom drahá místa něšeho života je nutné procítit. Udělat si čas, zastavit svůj zrychlený dech a nastražit uši. To pak zjistíme, že i krajina kolem nás si tiše ševelí. Tu do kopce, tady v rovině a tam zase splývá s potokem v dál. Vnímáním pohybů, šustotem padajícího listí a dravostí všeho i ničeho se stáváme součástí posvátnosti míst kolem nás. Jakmile proniknou hluboko do duše, stanou se milými průvodci naší životní pouti. Drahými kameny v korálcích na niti, jež slouží k potěše duše a klidu poznání. Zdá se, jakoby každý kout naší planety byl obklopen svými přízraky minulosti a přísliby budoucnosti. Ovšem jen místa propojená s vlastním duševním prožitkem bereme za svá a milujeme je, jako podstatu naší existence. Nemusí to být jen místa krásná, pozoruhodná či neobvyklá, jsou to však místa spojení, vzájemné úcty a hlubšího poznání. Každý to své má, jen je potřeba dobře se dívat!
Pátrej a přenášej, tajemstvím své srdce hřej...
Žádné komentáře:
Okomentovat