Tvrdou rukou vládni světu a uvidíš, co to bude za odvetu! I když myslíš, že to víš, s myšlením vždy narazíš. Na blázny a jednotlivce, kteří mají své kostlivce. Ve skříni a pod postelí, kde se rádi vždy tetelí. Čekají a vyčkávají, až jim zvony vyhrávají. Až jim doba nastane, každého pak dostane. Do kolen a do pekel, ať je král či učitel. Je to prostě jenom o tom, že život krásně dá se žít, jen musíš vědět kam máš jít. Musíš srdci naslouchat, sám sebe mít vždy rád. Od toho to začíná, na stole je svačina. V batohu pak tisíc rad, které dal ti kamarád. Které kolem poletují, v láhvi zvuky kumulují, do světa pak dávají, jen to v co sami doufají. Žijí zbožně, s duší v míru, občas udělají díru. Do světa a do srdíčka, nezavízají před ničím víčka. Vždyť život má se přeci žít, jak bys mohla jen tak být? Máš to kolem napsáno, že milosti je ti dáno. Proto vstříc si utíkej, ať zase krásně, hej...
Veršované myšlenky, nejsou jen pro panenky!
Žádné komentáře:
Okomentovat