Není nic příjemného na skutečnosti, když jste nuceni dělat věci, ve které nevěříte, nebo případně, které jdou proti vašemu cítění. Vnitřní boj je něčím, doprovází jednotlivé kroky rozhodnutí, zda půjdu za svým a budu prnýřován, nebo se podřídím davu. Máme-li dostatek síly, jsme schopni vzdorovat mnoha nástrahám, které jsou takto před nás kladeny. Ovšem mnohdy jen síla nestačí, je potřeba mnohem víc, aby se člověk prosadil a nenechal se zviklat na jednu ani druhou stranu. Jít proti proudu, je jako jít proti silnému větru. Slabší větvičky se ohýbají, silnější vzdorují a strom buď vydrží, nebo je zlomen. Stejně jako v životě. Buď se přizpůsobíme, nebo budeme vzdorovat větru, dešti, náporu stresu a nesmyslných nařízení, až najednou se něco zlomí a rezignujeme. Sice vnitřně vnímáme, proč se tak stalo, naše tvář dostala políček. A co pak? To je velmi dobrá otázka... Odpoví ten, kdo ví, rozumí a umí.
Věř svému přesvědčení, ať se cokoliv kolem tebe mění!
Žádné komentáře:
Okomentovat