Pádím jako namydlený blesk, ruce se míhají nad klávesnicí a přesto mám pocit, jako bych stála na jednom místě. Není jasné, zda se podaří stihnout všechny zadané úkoly, ale zítra je také den. Ten však bude patřit úplně jiným činnostem, které mě odvedou do zcela jiného ranku poznání. Budu také poskakovat, postupovat a nastudovávat, ale pro zcela jiný účel. Dnes je proto nutné udělat všechno proto, aby zítřek mohl být věnován tomu, co je ještě nutnější, než to nejnutnější. A že takových věcí může být v jednu chvíli víc. Tak to mi jistě potvrdí každá žena, která je mámou, zaměstnanou ženou, ženou v domácnosti, manželkou, dcerou a ještě mnohým dalším, co jen si člověk může domyslet. Tak já zase pádím, abych mohla zase někdy normálně jít a v klidu být!
Nespěchej tak moc, abys nechytla nemoc...
Žádné komentáře:
Okomentovat