Sklouzávat k běžnosti a nezkoušet nic nového. Jít stále stejnou cestou a potkávat ty stejné lidi. Neumět se přizpůsobit měnícím se podmínkám a hořekovat nad rozlitým mlékem. I takto se dá dneska žít a růst ve světě nadbytku i neskutečného chaosu. Byť mnozí z nás hledají jistý řád, systém a klidné procházení. Ve skutečnosti musí vynakládat mnoho sil na organizaci téhož, co ostatní. Není lehké najít správnou rovnováhu mezi rychlostí, spolehlivostí a pevně ukotveným řádem věcí. A tak se dokola potácíme od stálosti k nestálosti, od systému k chaosu, od zkušenosti k neznalosti. Dlouhá to cesta pro jednoho, který nevidí za nejbližší roh a v každičkém koutě číhá černý mrak zmatku. Slunce svítí tam někde venku. Tam, kde věci mají pevně stanovené místo a skutečnosti svůj řád. Bez jednoho není druhé a bez brambor neuvaříš bramborák! Tedy vítej ve světě, který máš a zkus se z toho nezblíznit. I tam, kde se dnes dezorientovaně potácíš, už zítra najdeš věci, tam, kde mají být!
Skouzávat, nebát se, koláče nejsou bez práce...
Žádné komentáře:
Okomentovat