Co je stáří? Moudrost, nemoc, aktivita, krása, radost, poznání? Čím více člověk zraje a postupuje vlastním životem k oné pomyslné hranici stáří, tím více si uvědomuje další a další možnosti, které jsou mu nabízeny. Ať je to možnost spojení s novou generací, či neskutečné propojení se svými blízkými, vždycky je to poznání, že od někud jsem vzešel a někam kráčím. Každý z nás jsme jedinečnou osobností a tedy i naše stárnutí je jedinečné. V nemoci, radosti, spokojenosti či těžkostech, které nás potkají. Někoho posílí na duchu i na těle a jiného sklátí, bez možnosti cesty zpět. Být imunní proti stárnutí a vytvořit si v mladosti imunitu proti stáří, nebyla by na světě moudrost poznání, předávaná věky. I v tom je důležitost generační obměny a vlastního stárnutí. Neboť stárnou všichni, bez ohledu na společenské postavení a výši finančního zabezpečení. A teprve zde se odkryjí ony pohledy směrem k věkům. Vždyť už sama moudrost věků říká, že mladý může, ale starý musí. Co? Inu to, co je mu vlastní...
Ve stáří i mladosti, najdeš kouska radosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat