Chuť do života a radost z každého okamžiku. Síla prožívat i negativní momenty. Radost ze zpytování svědomí a děkovné odhalení podstaty života. Toto a mnohé jiné se člověku honí hlavou, když otevírá pandořinu skříňku dalšího dne, měsíce či roku. Přestože má svůj život pevně v rukou, váhá, pochybuje a klade si otázky, na něž hledá odpovědi. Co všechno je možné ještě prožít a uskutečnit? Zvládnu, stihnu, zažiju tohle a támto, co mám v plánu? Dopředu těžko říci, odhadnout se dá ledacos, jen jistota není žádná. Člověk tak vstupuje na tenký led, s odvahou kráčí a dostává drobné dary a krutá ponaučení. Leč nezatrpkne, neboť věří v dobrotu lidského srdce a v každém protějšku jeho lepší část. Sejmutí růžových brýlí přinese mnohé a ledacos naznačí. Ale to, co si sami myslíme, neseme ve svých srdcích, to bývá neměnné. Tak nechte mě jít, nechte mě žít, nechte mě snít... Bez dávání druhým nemohu být!
Dávej a sklízej, dobro vždy vnímej...
Žádné komentáře:
Okomentovat