Věk je jen číslem, které neznamená nic. Jsou lidé, kterým už život pomalu končí a přitom stále začíná. A kolik je mldých, kteří ve svém životě umírají. Počítáme, přidáváme roky a stehně se vymykáme letům. Ony nás dohání, mnohdy nahání děs, ale většinou přináší pocit, že jsme právě tam, kde máme být. Ve dvaceti v rozpuku mládí, ve dvaceti pěti s dítětem, či dvěma a ve čtyřiceti na prahu středního věku. Snaha popadnout příležitosti za vlasy a získat tolik, kolik jen můžu, přináší mnohé a bere málo. Něco chtít, po něčem toužit, láskou se soužit a štěstí prožívat, to je právě tolik, kolik mám rád. Počty jsou silnou stránkou života a mohou být známým v neznámém. Číslem, jež dává, které ukazuje a celkové sumarizuje. Tak, jako i my sami v našich životech bereme, dáváme, sbíráme a prostíráme. A až na samém konci zjistíme, co všechno jsme zapomněli dát!
Neváhej a vždycky radost rozdávej...
Žádné komentáře:
Okomentovat