Horký čaj, výtečná kniha a vyhřátá postel. Neděle, jako vystřižená ze snu, který si nechávám již dlouho zdát. První den týdne, který začíná nicneděláním a končí horečnou činností, tesně před úsvitem. Jakmile zapadne slunce a přiblží se večer, ožije všechno kolem a lenost nelenost, člověk musí z postele. Krátký den na odpočinek, dlouhý den na zahálení. Zápolit mezi dvěma póly lidské podstaty, není zrovna nejbáječnějším snem. Ustanovení pravidel a jejich dodržení, získání mnoha podnětů a nápadů, to je možné i v posteli. Naplnění života a smysluplné prožitky nelze směstnat do čtyř stěn a pod jednu peřinu. Byť vyhřátou a zvoucí k oddechu. Snad proto raději zamířím za jiskrným nebem a studeným vzduchem, který mi pomůže a dostane mě tam, kam opravdu potřebuji. Do víru všeho a nedělního ničeno!
Měj se rád a odpočívej tak, jako bys chtěl hrát...
Žádné komentáře:
Okomentovat