Kolik cest a kolik hodin, málo bylo celých dnů. Ráno horko, skříplý palec, dlouhý den a živý sen. Z Budapešti k Debrecínu, zajížďka však má svou cenu. Kalvínský kostel a dobrý oběd, po něm káva a šup pryč. Pádíme si správným směrem, z Košic, Prešova až do vzdálených vesnic. Po strastiplných drahách, konečně stojíme v Barbarských branách. Bodrý Dušan, milá Zara, to vše je tak krásná hrana. Vybalit a sousta sníst, pak už můžem v klidu být. Jen tak dál a klidný vítr, aby pobyt zde byl sichr. Abychom si užili a Vysoké Tatry trošku prochodili.
Počasí a nálad, je pro nás velká záhada...
Žádné komentáře:
Okomentovat