Přízemní starosti a povinnosti se vždycky vyskytnou. Jsou všude kolem nás a jeden ani netuší, jak rychle je srazí na kolena. Můžeš létat s hlavou v oblacích, snít o možnostech, které se naskytnou a pak prásk! Letíš, mácháš rukama, snažíš se brzdit a jen o vteřinu dříve, než dopadneš se stane zázrak. Někdo opět pronese nesmyslnou větu, ty stojíš a jiný padá k zemi. Vlastní, nevlastní, závislá, soběstačná, náročná i jednoduchá, taková jsou rozhodnutí o všem, co děláme a jak vnímáme slova. Pro jednoho naprostá samozřejmost, pro jiného něco nepředstavitelného, co nevypustí z úst, co neprosloví a nepředloží. I tak padáme, nemáme oporu a jediným záchytným bodem je tolikrát opomíjená, zatracovaná, milovaná i drahá láska. Jen ta dokáže čelit pochybnostem přízemností a otevírat oči všem. Ti kdož znají, těm kdož mají, s těmi, co chtějí a těm, kteří přejí...
S přáním dojdeš dál, než kdyby ses bál!
Žádné komentáře:
Okomentovat