Procházková

Sluníčko nám svítí na záda
a nás vede dobrá nálada.
Šlapeme si kolem řeky,
neslyšíme žádné štěky.

Větřík krásně profukuje,
splav už na nás vykukuje.
Kdopak by se jezu bál?
Když už na něm kdysi stál?

Kačeny si poletují,
na hladinou profrčují,
za chviličku jdeme splavem,
pozor ať si nezaplavem.

Stačí že nás voda píchá,
až nás bolí celá mícha.
Nebo je to jenom pýcha,
co se nám tu opět míchá.

Od splavu až na konec,
přeskáčeme každou klec.
Pak nás čeká dobré jídlo,
doma ještě skvělé bydlo.

To byl zase krásný den,
kdy jsme mohli jíti ven,
kdy jsme mohli spolu být,
v radosti si to užít...

Díky za den pánové a už čekám na nové!