Rostl, síli, plazil se a rozrůstal. A teď tu stojí sá a sám. Stařičký a pomalu uhnívající jalovec, jehož dávná krása se jen vytuší. Dnes už je vidět jen usychající nic, které zabírá místo a občas provokuje k nepříčetnosti. Nebýt posledních událostí, asi by byl s námi, ovšem teď už se bude loučit. Je to definitivní, neboť rukavice jsou přichystány, svaly napnuty a motorová pila vrčí. Po chvilce už není, ale jistě na něj budeme s láskou vzpomínat. Ještě dlouhá léta budeme vzpomínat na jalovcovou pečínku a požár jalovce, který byl super. Vzpomínky na to, jak nám mále shořel, jak byl všude a jaký zakrslík na počátku byl. Zůstane s námi, i když jeho popel rozpráší po okolí. Byla to dřina, byl to zážitek, ale výsledek stojí za to...
Jalovec není mravenec, připrav se na velký mazanec!
Žádné komentáře:
Okomentovat