Není třeba se bát, za každým rohem vidět strašáka a nepohnout se ani o píď jen proto, že nás vnitřní strach sžírá. Mnohem lepší je naučit se se strachem pracovat, částečně jej pochopit a umět se vyrovnat se situacemi, kdy nás zastihne. Abychom byli připraveni a věděli, že tentokrát nás nedostane a rozhodně se budeme bránit. S trpělivostí, nasloucháním vlastnímu tělu a rozvahou nám vlastní. Jinak se opět ponoříme do hlubin bázně a obav z dalších kroků. Ovšem život stojí za to žít s radostí a veselým pohledem do budoucnosti. Nikdo nestojí o horory prožívané dnes a denně, které člověka dostávají do kolen. Mnohem úžasnější je přeci radost z nového dne, z očekávání, co nám přinese, z poznatků, které pochopíme a všeho, co se naučíme. Jistě i strach člověka učí, ale rozhodně jej také více mučí, neboť je spojen s obavou z nekonformní situace i skutečnosti, ve které se nacházíme. A snad proto je dobré obavy popsat, vyjádřit a následně ztratit ostych před jejich velikostí. Jen tak můžeme dosáhnout stavu vyrování se s jejich bytím a projít našim žitím s vědomím, že jsme se radovali, měli se rádi, provázeli se a strachovali jeden o druhého. V tom je možné spatřit největší výzvu obav, které život přináší...
Obava a strach je u každého z nás!
Žádné komentáře:
Okomentovat