S uspokojením přivítat nové a neopomenout nic ze stávajícího. To je předpoklad každé další fáze života člověka. Neustále se snažíme někam směřovat, být v pohybu a splynout s dobou, prací, okolím a lidmi. Jsme nadšeni z nových začátků, očekáváme změny a až mnohem později si uvědomíme jejich dosah i rozsah. Nejde jen o zkrácení vlasů, či výměnu baterií a můžeme jít dál. Každý nový začátek i koncem něčeho, co zde bylo, existovalo a fungovalo. Je tedy oslavou pokroku a celebrací časů minulých. Novým vzdáváme hold změně, starému děkujeme za skutečnost bylí. Bez konce jedné etapy by nebylo novostí, bez prolínání jednotlivostí by nebylo pokroku a bez ukončení by nebylo uvítání. To bychom měli mít na paměti vždy, když vítáme pokrok. Je to jen další krok na dlouhé cestě života, od nepatrných k obrovským, od mladých ke starým, od neznámého ke známým. Jen tento koloběh zaručuje rovnováhu mezi svítáním a stmíváním...
Vítej brachu, už jsem v prachu!
Žádné komentáře:
Okomentovat