Tisíce jehliček bodá a svazuje. Hlava se bojí a svazuje. Tak jako každý den, dnes není jiný, všechno se valí s pocitem viny. Každý se usmívá, v duši se raduje, že vítr pořádně zaduje. Dešťové kapičky, v očích mám slzičky, nikdo se nedivá, tak to tu chodívá. Dokud máš výsledky, pořád jsi jednička, když už však nemůžeš, zůstává bednička. A v ní jsou schovaná slova i slovíčka, dneska jsi sova zítra zas husička. Jak bych to změnit jen mohla a chtěla, nemám však dostatek výstřelů z děla. Věci se hromadí, tělo je už v háji, jak jen to dopadne, když hlava upadne? Jak asi, jak, když nejsi žák. Dneska jsi, zítra ne, ostatní nastane, i když se snažíš, v pekle se smažíš. A takto valí se, proudy a těla, i když už nemůžeš a nejsi celá! Práce a stres, je zas dnes, nejde jej zastavit, nejde se postavit. Ruce jsou svázané, hned ano a hned zase ne. Tak už si vyberte, v hlavě se poperte, jak si to rozdáte, jak se tu přec máte!
Nepřestávej, vyhrávej, dobrý pocit z toho měj...
Žádné komentáře:
Okomentovat