Sluníčko nám svítí na cestu, my se prodíráme jeho paprsky a už se těšíme na dobrodružství. Objevíme nová místa, navštívíme známé cesty a půjdeme tam, kam zatím chodí jen někteří. Cesta ubíhá a pomalý proud poutníků nás vyplivne do nádraží a ještě většího mumraje. A cesta objevitelů je zahájena v celé své kráse! Nejdřív posilnit tělo, potom duší a už nám z toho vlají uši. Frčíme metrem, pádíme zahradami, procházíme centrem, až nás to opět vysadí tam, kde je naše srdce. Společně objevíme mnohá další zákoutí stověžaté matičky Prahy. A večer, ten zakončíme v zastrčené, na klidném místě, se kterým splyneme v jedno. Já, Ty, kondor i čuník... A pro zítra už máme budík. Což nám nevadí a dobře nás to naladí. Zítra je totiž taky den, něco s ním podnikem...
Za město, za těsto, blížím se sněhová nevěsto!
Žádné komentáře:
Okomentovat