Každý člověk touží někam patřit, s někým sdílet své radosti a dělit se o své starosti. Všichni jsme tvorové společenští, kteří milují sdílet, předávat a zprostředkovávat. Co je svět světem a pohybují se v něm lidé, dochází k předávání informací a jejich sdílení. Všichni rádi slyšíme reakci na naše slova, utváříme si svébytné názory a tříbíme myšlenky přemýšlením a sdílením informací. Jednou sdělená skutečnost je mnohonásobně předávána, od jednoho k druhému a ani se nenadějeme a zná jí celý svět. Za dob nedávno minulých byly bariérou sdílení vzdálenosti, ale ani to už dnes neplatí. Na jedné straně světa se tančí ve stínu duhy a ostatní jí v reálném čase pozorují. Třepotají křídly, natřásají těla v rytmu samby, tanga či roztáčí svět lambadou. Sdílíme myšlení, dění, konání a předpokládáme reakce na každý náš krok. Zlobíme se, když někdo komentuje naše slova, ale sami to běžně děláme. Tím vyjadřujeme sebe v procesu chápání, hledání a nalézání. Místo je prázdné i plné zároveň, ovšem nikdy úplné. Celistvé jsou jen určité prvky našeho žití. Patří k nám, jsou s námi a jen s nimi jsme, můžeme a musíme být jednotní!
Jdi tam, kam musíš, budu Tě následovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat