Je zvláštní jak se v průběhu jediného týdne změní svět. To co ještě před chvílí bylo stálé, už dneska neplatí. Je potřeba hledat si nové jistoty a stálé součásti, což bolí a vede k mnoha nezodpovězeným otázkám. Proč se svět tak krutě mění, proč nemůže zůstat tak, jak bychom si ho přáli. Proč dochází k neplánovaným věcem a plány zapadají do zapomění? Nedá se odpovědět, i když výsledky jsou zřejmé. Myslíme si, jak řídíme svůj život, ale věci se mají jinak. Je tu vždycky velký díl náhody a nevyzpytatelnosti, která je s námi. A ta právě řídí naše kroky, které ač námi řízeny, jdou jinak, než si myslíme. Obstaraváme si živobytí, zajišťujeme spokojený život a nakonec zjistíme, že drobná náhoda udělá kroky jinam. Naše životy se ocitají na pokraji hlubiny, která vábí a láká, ale my nemůžeme dál. Bylo by zbytečné podstupovat stále a znovu mukám volného pádu. Není jiná cesta, než se vzpružit, obrátit se jinam, vrátit se na původní cestu a vyrazit. Ač je lákavé složit ruce v klín a rezignovat. Není to cesta, není to směr, který bychom chtěli ve svém životě mít. Poslechněme tedy zdravý rozum a vydejme se opět na strastiplné putování. Zapomeneme, mysl se pročistí, tělo posílí a rozum nás dovede k těm, které máme rádi...
Dělejme to, co je důležité, ostatní půjde svou cestou i bez nás!
Žádné komentáře:
Okomentovat