Svět je plný nástrah a léček, které vytvářejí spletitou síť vztahů. Sice jdeme jedním směrem, ale aniž tušíme odkláníme své kroky určitým směrem. Vyhýbáme se místům, která znamenají nebezpečí a do jiných bezmyšlenkovitě míříme. Lidský život má mnohá pravidla a přesto je neovladatelný. Od malička slýcháváme, že je nutné se vyhýbat nebezpečím, bránit a chránit své zdraví. Víme, že máme dělat jen dobré věci a špatnostem se vyhýbat. Přesto, kdož jest bez viny, hoď kamenem a řekni, že jsi nikdy nebyl v područí špatnosti, nepravosti, či nesmyslnosti vlastního bytí. Stačí jen drobnost a řítíme se do propasti. Padáme, narážíme a v lepším případě přežíváme a poučíme se. Většinou však vyvázneme jen tak, tak a za nejbližším rohem se opět vrháme někam, kam jsme si slíbili, že již nevkročíme. Jsme nepoučitelní a stále tápeme ve tmě veškerého poznání. To je dáno jen naší vlastní zkušeností a intuicí. Víme, kdy je dobré riskovat a kdy se zdržet komentáře. Proto užívejme více rozum a city nechme odpočívat. Jen tak se uchráníme před vlastními pády do propadliště dějin, odkud není návratu...
I zítra je den, tak zanechme snění a rychle ven!
Žádné komentáře:
Okomentovat