Tisíce tváří má odvaha. Jednou vystoupá k vrcholu velehory, jindy přejde přes rušnou cestu a někdy je jí pouhý argument v diskusi. Zvláštní je pak pozorovat, co pro koho takový moment znamená. Zda je to jen zaškrtnutá položka na seznamu života, nebo je to zásadní prvek, měnící život. Když v tom umíme chodit a správně si přejeme, jdou kroky tak, jak mají. Ne každý to ovšem umí a hlavně dokáže v sobě zapřít základní lidskost, či lidskou slušnost. I na to chce mít odvahu a mít žaludek, abychom se posouvali tam, kam jdou odvážné myšlenky. Sama jsem většinou odvážná málo, nechávám si mnohé pro sebe, ale občas i já vykouknu a zkusím. A víte co zjistím, že lidé kolem využívají mého lidství a obrací je proti mě. Nechám je? Půjdu proti nim? V tuto chvíli ještě nevím, jediné za čím si stojím je to co jsem a kým jsem. Součástí toho všeho je i moje rodina a proto i ona se toho nedílným prvkem. Vím, že to překonám a zase najdu pevný bod, jen teď musím vydržet a s odvahou odolat pokušení říci to, co už bych nikdy nevzala zpět. Tak pa pa vlci převlečení za kamarády, já jdu dál s vírou, že pravda se ukáže a lidský přístup bude mojí převahou!
S rozvahou a úmyslem za odvahou a krásným snem...
Žádné komentáře:
Okomentovat