Tělo chvíli neposedí, nohy pořád někam jdou a já jsem stále v pohybu. Činnosti se střídají a o akce není nouze. V jednu chvíli stojím a přednáším, druhou už třídím staré papíry a za chvilku už se míhám dvěřmi. V hlavě mi běží otázka, jak on to vlastně ten akční hrdina dělá, že je chvíli tady a chvíli tam? A přitom ještě dokáže zachraňovat svět. Upřímně jsem ráda, že nejsem pecivál, co by jen seděl a odpočíval. Nicméně si říkám, že je dobře, že nejsem Superman či Spiderman. To bych se jistě naběhala mnohem víc! A těch lidí, co bych musela zachránit a situací změnit. Dneska to vidím, že to tito hrdinové nemají jednoduché. Každý po nich něco chce a málo kdy se jim stane, že také oni něco dostanou. Snad proto je dobře, že jsem jen pouhý aktivní blázen, co se do činností vrhá po hlavě, bez účinků na celý svět. Sice by to za ten pocit stálo, hřát se na výsluní, já ale raději zůstanu tam kde jsem a tím kým jsem a vydržím svůj dnešní akční den. Co přinese zítřek je ve hvězdách, dnes je den D s akcemi A, který si užiji plnými doušky.
Akčním dnem proletím se jen...
Žádné komentáře:
Okomentovat