Kolosální

Tichá hudba, malý skřítek,
na poli je velký kvítek.
Sedíme a přemítáme,
co s nedělí uděláme.

Ráno rychlé proměny,
odpoledne záměny,
prádlo, jídlo, taky klid,
chtěli bychom dneska mít.

Nápady se jenom valí,
kluci se tu stále válí,
já se zase nezastavím,
hrnce a talíře stavím.

Stavím na stůl,
prostírám,
ani chvilku klid
nemám...

Teď mě ovšem napadlo,
postavím si letadlo,
postavím a odletím,
za lákavým obětím.

Zítra totiž bude zas,
práce, povinností čas.
Proto dneska musím mít,
aspoň chvilku jen svůj klid!

Kolosální klid, tak si teď jdu žít...